Tento článek popisuje pouze chov R.leachianus. Ačkoliv nejsem zvyklý psát články o druhu zvířeti, kterého jsem neodchoval, rozhodl jsem se tak na přání několika teraristů. Jelikož tento druh dospívá až v 5 letech života, je vhodné se chovem zaobírat i přes to že nemám praxi s odchovem mláďat.

První zmínky o tomto druhu přinesl Cuvier v roce 1829. Určil ho jako Ascalabotes leachianus. Terra typica je neznámá. Později došlo k několika taxonomickým přeřazením. Od tohoto oddělil v roce 1873 Bocage druh Rhacodactylus aubrianus. Roux (1913) a Kluge (1967) jej ale prohlásili jen za poddruh R. leachianus. Platnost již dnes nelze hodnotit, jelikož jediné vzorky tohoto druhu (podruhu) byly zničené požárem v roce 1978 (Bauer, Jackman, Ross, Sadlier  a Whitaker 2012). Dalším vzrušením bylo objevení mnoha jedinců na Île des Pins. Henkel (1994) tyto jedince označil jako poddruh Rhacodactylus leachianus henkeli. Celkově se odlišují jiným zbarvením a svou menší velikostí. Platnost tohoto poddruhu byla již několikrát popřena (Dobrý 1997), (Bauer, Jackman, Ross, Sadlier  a Whitaker 2012). Rhacodactylus leachianus leachianus se vyskytuje ostrůvkovitě na celém hlavním ostrově (Grande Terre), zde žije na vzrostlých stromech až do výšky 30m. Z Grande Terre jsou popsány lokality Pamboa Gegend, Oubatche, Tao, St. Therese, Vasllée d´Amoa, Mt. Aoupinié, Sarraméa, LaFoa, Mt. Mou, Mt. Goghis. Z Île des Pins je popisovaný již zmíněný poddruh Rhacodactylus. leachianus henkeli, který se vyskytuje velmi hojně a žije zde na stromech ve výškách 2,5-8m. Na všech lokalitách (Grande Terre a Île des Pins) žije v tropických deštných lesech. Vyskytuje se i v horských oblastech do nadmořské výšky 1100 m.

Rhacodactylus leachianus leachianus  patří mezi největší známé gekony. Svou celkovou délkou se vyrovnává největším gekonům světa. Ovšem délkou těla SVL patří mezi největší. Seipp a Henkel (2000) uvádí SVL 245mm, de Vosjoli, Fast a Repashy (2003) pak 312mm a Kraus a Kocián (1998) udává celkovou délku 360-400mm s váhou 600g, Ocas je totiž velmi krátký, zhruba 29 % celkové délky gekona. I přes svou malou délku je ocas chápavý a využívaný při lezení po větvích. Končetiny jsou krátké, zakončené prsty se silnými drápy a velmi dobře vyvinutým přísavným aparátem. Hlava je od těla oddělena Dlouhým, silným krkem. Oči jsou veliké se štěrbinovou rohovkou, která se v noci roztahuje. Mohutný gekon má spousty kožních záhybů na břichu, končetinách či na krku. Zbarvení má maskovací účel a napodobuje obvykle kůru stromů, na kterých je gekon přichycen. Základní hnědá, šedá až červená barva je doplněna postranními příčnými pruhy.

Gekony chovám jednotlivě v teráriích z laminovaných OSB desek. Velikost terária je 40 x 50 x 75cm (DxŠxV). Dvířka jsou vyrobena z čirého polykarbonátu tloušťky 4mm, otevírací na pantu. Zařízení tvoří silné větve kroucené vrby uchycené vruty do stěn a také dutý válec kokosové kůry. Na dně jsou pouze papírové utěrky, které obden vyměňuji za nové. Nechybí miska na vodu a miska na ovocnou stravu. Vyhřívání zajišťuje topný kabel natažený přes všechna terária v polypropylenové vodovodní trubce. Topný kabel délky 4m a příkonu 30W vytopí takto 5 terárií. Osvětlení zajišťuje 7W úsporná žárovka. Topím a svítím (v hlavní sezóně) 12 hodin denně. Teplota se pohybuje od 25 – 30°C v závislosti na místu měření. Rosím 1- 2x denně, obvykle ráno a večer. Večerní rosení je pravidelné, ranní někdy vynechám.

V chovu dodržuji následující periodu:

Říjen – Listopad: Krmím a rosím obden. Z krmné dávky postupně vyřazuji ovocnou složku.  Rosím pouze 1x denně večer. Teplota se pohybuje mezi 25-30°C. Postupně ke konci listopadu upravím dobu osvitu a výhřevu na 9 hodin denně.

Listopad – Prosinec: Krmím a rosím v pondělí, středu a sobotu. Krmím pouze hmyzem a to v omezeném množství maximálně 1 kus na jednoho gekona. Příjem potravy je v tomto období minimální, gekoni obvykle potravu odmítají.  Rosím pouze 1x denně večer. Vypínám topení a nechávám svítit pouze úspornou žárovku a to 9 hodin denně. Denní teplota dosahuje maximálně 25°C noční klesá i na 21°C.

Leden – Září:  Již na konci prosince zapínám topení a upravuji osvit a výhřev na 12 hodin denně. V lednu do krmné dávky zahrnuji ovoce a střídám ho s hmyzem. Krmím obden. Gekoni dávají přednost první dva měsíce (leden, únor) spíše ovoci hmyz si berou sporadicky. Rosím 1-2x denně. Teplota se pohybuje mezi 25-30°C.

Mnoho teraristů se na mne obrací s otázkou krmení „leachianů“. Osobně jsem měl při zakoupení prvního mláděte také problémy s krmením. Mládě jsem zakoupil v dubnu. V té době bylo staré cca rok. Z prvu odmítalo žrát cokoliv samo. Vzalo si pouze z pinzety kus banánu či jiného sladkého ovoce. Vše co jsem v teráriu ponechal (ať už ovoce nebo hmyz) zůstalo do druhého dne bez povšimnutí. Takto jsem krmil ovocem až do června, kdy jsem poprvé zkusil podat nevylíhlé mládě gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Toto mládě sežral vyloženě s chutí. Od té doby žral z pinzety i cvrčky a smýkané luční kobylky. Také jsem mu později podal nevylíhlé mládě Rhacodactylus chahoua. V tomto měsíci, kdy sežral obě tato mláďata, velmi vyrostl a nabral na hmotnosti. Hmyz a ovoce jsem podával od června do srpna 1:1. Na konci léta ale přestal žrát z pinzety. Proto jsem mu do terária umístil krmítko (plastový kelímek od jogurtu). Z něj podávaní švábi vždy zmizeli. Na plochou misku jsem podával zase ovocné kaše. Na konci listopadu už gekon začal žrát méně a v prosinci už byl příjem potravy minimální. Od Ledna opět žral, ale dával přednost ovocným kaším. Až od konce února se opět rozežral a přijímá hmyz a ovoce v poměru 1:1.

V potravě si tito gekoni (krom období kdy nechtějí hmyz) příliš nevybírají. Z ovoce jsem vyzkoušel jablka, hrušky, banány, broskve, hroznové víno, mandarinky či pomeranč. Dokonce přijímal i zeleninu v podobě čínského zelí, nastrouhané mrkve, okurky, papriky nebo rajčete. Z hmyzu podávám šváby Blaberus cranifer, luční kobylky, larvy zavíječů voskových. Saranče odmítá. Dále pozřel již zmíněná mláďata Eublepharis macularius a Rhacodactylus chahoua a také myší holata. Často v letních měsících zkrmuji i hlemýždě a oblovky. V přírodě se údajně živí i mláďaty ptáků. Rád bych v tomto ohledu vyzkoušel podat malé zebřičky.

Veškerý hmyz obaluji směsí Roboranu pro exoty míchaného s vaječnými skořápkami v poměru 1:1. Jednou měsíčně dávám do přesnídávkové kaše trochu drcených vaječných skořápek a jednou měsíčně podávám do tlamky kapku přípravku Kombisal AD3.

Váha a celková délka jedince v různém stáří

Věk	Váha	Délka
7 měsíců	20 g	140 mm
10 měsíců	27 g	164 mm
11 měsíců	32 g	165 mm
14 měsíců	56,6 g	x
15 měsíců	76,8 g	x
17 měsíců	86,1 g	23,5 cm

 

Povahou se jedná o klidná zvířata. Při chycení spoléhají na své maskování a drží se velmi pevně podkladu, na kterém jsou. Sundat je z větve je velmi obtížné a je nutné uvolnit každou končetinu zvlášť. Při večerní aktivitě se gekon snaží utéci. Jeho pohyb je ale spíše pomalý. Kousnutí jsem si vysloužil pouze jednou, když jsem gekona uchopoval. Kousnutí bylo rychlé a ihned můj prst pustil. Přesto dokázal pokožku narušit a rána mírně krvácela.

Literatura:

Vosjoli P., Fast F. Repashy A., 2003: Rhacodactylus, The Complete Guide to their Selection and Care, Advanced visions Inc, 296 stran.

Seipp R., Henkel F. W., 2000: Rhacodactylus, Biologie, Haltung und Zucht, Frankfurt (Edition Chimaira), 176 stran .

Vergner I., 2001: Ještěři, Biologie, chov, gekoni 1, Madagaskar, 462 stran.

Kraus Richard, Kocián Miroslav, 2000: Chameleóni a gekoni, POLARIS, 222 stran.

Klátil Lubomír, 1999: Obrazový atlas gekonů, FORSÁŽ, 128 stran.

ARON M. BAUER, TODD R. JACKMAN, ROSS A. SADLIER & ANTHONY H. WHITAKER, 2012: Revision of the giant geckos of New Caledonia (Reptilia: Diplodactylidae: Rhacodactylus), Zootaxa 3404, 1–52