Chov agam kočičinských

 Physignathus cocincinus

Možná tohoto krásného mohutného ještěra znáte pod názvem agama vodní, ovšem to je český ekvivalent, který označuje gamu Physignathus lesueurii pocházející z Austrálie. Proto je vhodné držet se latinských názvů.

 

Physignathus cocincinus obývá asijské pralesy v Indii, Vietnamu, Číně, Thajsku. V přírodě žijí převážně ve větvích nad vodními toky, do kterých se v nebezpečí vrhají. Umí výborně plavat. Jsou to společenské agamy a tak žijí ve větších skupinách, vždy ji ale vévodí jeden dominantní samec, který nesnese přítomnost jiného. 


Tyto agamy patří mezi větší druhy, samci dorůstají až 90 cm s váhou okolo 500g a samice 60cm. Ocas je delší než tělo a pomáhá tak udržovat rovnováhu při pohybu ve výškách Zbarvení je sytě zelené s několika příčnými světlými pruhy, které se v dospělosti ztrácejí. Variabilita pigmentace je zřejmě podle nálady, pokud jsou agamy ve stresu, mají tmavě zelenou až hnědou barvu. Ocas je příčně pruhovaný, střídající se světlezelená s černou. Tělo je velmi mohutné, bočně mírně zploštělé. Dlouhé končetiny jsou opatřeny pěti prsty s  dlouhými drápy, napomáhajícími šplhání po stromech a větvích. Čtvrtý prst je nejdelší. Oko má kruhovou zornici. Zuby jsou pleurodontního typu, usazené v čelisti s mohutným stiskem. Samci mají veliký hřeben táhnoucí se od krku až po ocas. Samice mají jen malý hřeben na krku a malé výrůstky na páteři. Pohlaví je rozeznatelné již od 6 měsíce stáří. V tomto věku začíná samcům růst hřeben na hřbetě a zvětšují se jim femorální póry.

 

S chovem agam jsem začal koupí mláděte koncem roku 2003. Byla to agama ve věku tří měsíců velikosti 27cm. Agama byla čilá a ihned po umístění do terária (40 x 20 x 30) začala bez problémů přijímat cvrčky. Terárium bylo zařízené několika větvemi, větší miskou s vodou a hustě zarostlé květinou Scindapsus, vyhřívání zajišťovala žárovka 25W. Agama rychle rostla a přibývala na váze. Proto jsem ji v dubnu téhož roku přestěhoval do většího terária 70 x 70 x 70, kde jsem vybudoval z 1/3 dna bazén, nad který jsem umístil několik polic z břidlice a mnoho silných větví. Terárium jsem opět nechal zarůst květinou Scindapsus, které se v těchto vlhkých podmínkách velmi daří. Do bazénu jsem vpustil několik živorodek Poecilia reticulata, známých pod názvem paví očko. Agama se je snažila lovit, ale není tak rychlá, aby je chytila. Pokud jsem jí ale rybku chytil, s ochotou ji pozřela. Vodu jsem jedenkrát týdně měnil za novou. Filtraci vody jsem v chovu nikdy nepoužil. Vyhřívání zajišťovala 40W žárovka a topný kámen umístěný na polici nad bazénem. Na kámen se chodila agam „sušit“, když vylezla z vody. Dodatečné osvětlení zajistila 15W úsporná výbojka. Jako substrát jsem použil drobný štěrk. Ovšem zaznamenal jsem, jak agama vybírá malé bílé oblázky a snaží se je pozřít, to mě znepokojilo, naštěstí je vždy vyplivla. Usoudil jsem, že její chování pramení z nedostatku minerálů a proto jsem ji do terária umístil na menší kousky nalámanou, několikrát vyvařenou sépiovou kost. Ihned začala „sépijovku“ pojídat. V tomto teráriu jsem choval již určeného samce až do velikosti 65 cm.

 Samice jsem pořídil z importu Vietnamských farem. Každou jsem koupil od jiného dovozce, ale u obou byl v karanténě stejný problém s odmítáním potravy. Snažil jsem se předkládat šváby, cvrčky, holátka ovšem úspěch nebyl ani jednou zaznamenán. Přešel jsem tedy k násilnému krmení. Při něm snědla každá samice okolo deseti dospělých cvrčků. To bylo velmi časově náročné. Po rozhovoru s Vladimírem Küprem jsme došli k závěru, že je nutné samice odčervit. Dohodli jsme se na použití přípravku Caniverm, který jsem dávkoval podle příbalového letáku. Bohužel se vyrábí nejslabší tablety pro zvířata do 2 Kg a tak jsem musel 150g samicím tabletu rozdělit na malé kousky. Dávku jsem dal asi o 20% větší než je doporučené dávkování. Samice jsem oddělil a umístil do plastového boxu s vodní nádrží a jednou kolmo zapřenou větví. Po 14 dnech jsem dávku opakoval. Již po týdnu od prvního podání tablety, obě samice ochotně pozřeli myší hole. Další odčervení jsem aplikoval až po 6 měsících, to jsem již samice choval v normálním teráriu a přendal jsem je jen na jeden týden do karanténních boxů. Dnes se samice s ochotou vrhají na předloženou kořist na pinzetě a pozřou takřka vše, co jim nabídnu.

 

Ke krmení předkládám převážně šváby Blaptica dubia, drobné hlemýždě a dešťovky, zřídka již myší holata, cvrčky a rozmražené drobné rybky od kolegy rybáře. Ovoce a zeleninu mi agamy nikdy nepozřely. Zajímavé je, že agamy nedokáží trávit křídla švábů Blaptica dubia a tak je vždy naleznu v bazénu mezi trusem. Potravu vitamíny neseparuji, protože podávám vitamíny individuálně přímo do tlamy. Jedenkrát týdně dávám směs vitamínů (Roboran pro exoty + drcené vaječné skořápky 1:1 + polévkovou lžíci Plastinu). Jedenkrát měsíčně aplikuji 3-4 kapky AD3. Vápník dodávám drcenou sépiovou kostí, kterou požírají samy podle potřeby.


Nové terárium pro skupinu ještěrů jsem vystavěl z části zděné a z části dřevěné s posuvnými skleněnými dvířky. Pro stavbu posloužil prostor na konci chodby v panelákovém bytě. Tento prostor jsem uzavřel dřevěnou střechou a rámem pro dveře, které umožňují výbornou manipulaci v teráriu. Vzniklo tak terárium velikosti 1,3 x 1,3 x 1,7 m. Do terária jsem umístil polici, na které je bazén (50 x 50) s výškou vody 12 cm. Vodu opět nefiltruji, ale měním ji každý týden, kdy celý bazén vymyji a nově napustím. Vyhřívání zajišťují tři 25W žárovky zavěšené v květníku a opět topný kámen umístěný vedle bazénu s vodou. Osvětlení dodává zářivková trubice 18W. Ve zbylém prostoru jsou napevno přišroubované větve a zavěšené umělé květiny, které slouží i jako úkryty. Jedinou živou květinou je palma (Yucca), které se zde docela daří. Jako substrát jsem zvolil dřevěné hobliny. Stěny jsou namalované latexem pomocí houbičky na nádobí, v odstínech hnědé a zelené. Po zkušebním provozu bez chovanců jsem naměřil teploty v rozmezí 35°C pod zdrojem a 26°C v nejchladnějších prostorech. Teplota vody je 25°C. Vlhkost vzduchu udržuji pravidelným rosením. 

 

 

Do terária jsem nejprve vpustil samce, který se po chvilce zkoumání a prolézání zabydlel. Samice jsem k němu umístil až po týdnu (6.4.2006), před tím byly ještě v karanténě. Obě samice jsem k samci vpustil na ráz. Samice si vlezly na větev, kde se rozhlížely. Samec vyšplhal na nejvyšší větev a posléze „nafouknul“ své mohutné tělo a napnul kožní lem pod krkem. Tím se začal samicím dvořit. Přidal velmi frekventované kývání hlavou a jal se větší samici pronásledovat. Samice odpovídala také kýváním hlavou, ale když se samec přiblížil, utekla jinam. Tímto chováním se oba jedinci dostali na dno terária, kde již samice čekala v klidu. Samec samici obešel a zboku se jí zakousnul do hřebenu na krku. Pomalu podsunul svůj ocas pod její a došlo ke kopulaci. Samice je při páření znehybněná váhou těla samce, který ji celou zalehne. Kopulace trvala asi 8 minut. Páření jsem pozoroval ještě několikrát, vždy v dopoledních hodinách. První snůšku tato samice snesla až 14.9. to bylo 8 neoplodněných vajec a 15.9. snesla zbylých 9 bílých vajec. Zajímavé je že ještě v den první snůšky samice přijímala s ochotou potravu. Neoplodněná vejce byla poházena po kladišti, ale oplodněná vejce byla úhledně zahrabaná v kladišti. Bohužel se vejce v inkubátoru začala brzy kazit a do jednoho měsíce všechna zplesnivěla. Inkuboval jsem na substrátu Seramis. V otevřených vejcích byl již vidět zárodek ve stádiu vývoje. Zřejmě to způsobila vysoká teplota v inkubátoru, která byla okolo 30°C, nebo slabost samice ještě po odčervení. Jako kladiště pro vejce jsem použil kbelík od barvy na malování o objemu asi 15 l. naplněný do ¾ kyprou vlhkou rašelinou. Vršek kbelíku byl z poloviny zakrytý břidlicí. Neoplodněná vejce měla velikost 24 x 15 mm a oplodněná byla veliká 22 x 13 mm.

 

Pro jarní opětovné páření jsem v zimních měsících (leden, únor) snížil teplotu na 22 –25°C a zkrátil dobu osvitu z 12 na 6 hodin. Krmil jsem jen 2 x týdně. V únoru 2007 jsem teplotu i dobu osvitu vrátil do původních hodnot a vydatně jsem začal dvakrát denně rosit. První snůšky jsem se dočkal od druhé samice, která v loňském roce nesnášela. Poprvé snesla 9.3. 2007 šest vajec, které zahrabala do nového kladiště o velikosti 50 x 25 x 30 cm. Do kladiště jsem umístil tentokrát vlhký Lignocel, který po vyschnutí nehrudkovatí jako rašelina. Samice byla dva dny před snůškou velmi nervózní, prolézala celé terárium a hrabala v hoblinách. Také přestala přijímat potravu. Vejce jsem vyhrabal a umístil opět do vlhkého seramisu, ale inkuboval jsem při nižší teplotě 26,8 - 28,1°C, vlhkosti 72 - 80%. V průběhu inkubace vejce nabírala na svém objemu. Z původních 2,5 x 1,4 cm se zvětšila na 3,4 x 2,4 cm. První změnu na vejcích jsem pozoroval 13.5. kdy se jedno vejce začalo enormně orosovat. Kapky vody jsem vysušoval papírovým kapesníkem. Toto vejce se třetí den propadlo a zežloutlo, z vejce jsem vyndal mrtvé mládě, které bylo plně vyvinuté. 15.5. se vylíhlo první mládě z vejce které se nerosilo a průběh líhnutí tak byl normální. 16.5. se orosila další dvě vejce, po zkušenosti s prvním vejcem jsem se rozhodl tato vejce opatrně na špičkách naříznout žiletkou. Mláďata se vylíhla do 2 a 6 hodin od naříznutí. 17.5. se prořezaly poslední dvě agamky. Velikost mláďat po vylíhnutí byla 16cm, z čehož 4,5 cm připadalo na tělo a zbylých 11,5 cm na ocas.  Váha byla 3-4g. Vylíhlí jedinci měli veliké žloutkové vaky, které se do 3-4 dnů zcela zatáhly.  Agamky jsem umístil do terária situovaného na plocho (60 x 25 x 40 cm), jelikož jsem vyšší neměl. Zvířatům to ale nevadí, jelikož jejich velikost vyšší výšku nevyžaduje. Vyhřívání zajišťovala 15W žárovka. Terárium bylo hojně osázeno větvemi a umělými rostlinami. Také jsem použil větší bazén s výškou vody 3 cm, raději jsem do bazénu dal i několik plochých kamenů, aby nehrozilo utonutí mláďat. Potravu jsem začal předkládat po 4 dnech od proříznutí. Krmil jsem nymfami cvrčků (A.domestica) a švábů (B.dubia). Měkké šváby agamy přijímali raději. Při boji o potravu se dokázali přetahovat o jednoho švába i přesto, že okolo nich jich bylo mnohem více. Náznaky násilí a dominantního chování jsem nezaznamenal. Většinu dne agamy tráví spánkem nebo vyhříváním pod zdrojem tepla. Růst mláďat je velmi rychlý.

 

Doufám, že jsem Vám tímto krátkým článkem přinesl užitečné a praktické informace z  chovu těchto krásných zelených draků.

 

Literatura:

 

Werning, H. : Wasseragamen und Segelechsen

Kocián, M. 1998 : Leguáni a agamy

Bruins, E. 1999: Encyklopedie teraristiky