Opakovaná problematika ucpání
střev Eublepharis macularius
V červnu 2007 si má žena pořídila do chovu samičku Eublepharis macularius barevné formy superhypo carot tail. Bylo to 2 měsíční mládě s již částečně vybarvenou kresbou. Mizející skvrny napovídaly, že se bude jednat o hezky vybarveného jedince. Samice přijímala velmi dobře potravu a rostla. Později jsem k ní přiřadil o měsíc mladší samičku přírodní formy z vlastního odchovu. Samce superhypo jsem měl již odrostlého, proto byl chován zvlášť. K chovu dvou samic posloužilo celoskleněné terárium rozměrů 80x40x30 cm (délka x šířka x výška). Zařízení tvoří praný říční písek jako substrát, několik kamenů a kus korkové kůry, pod kterou se samičky schovávají. Vytápění zajišťuje 25 W žárovka napojená na spínací hodiny, které udávají délku dne od 8:00 do 20:00. Samozřejmě ve vybavení nechybí mělká miska na vodu.
Koncem srpna 2007 přestala samice supehypo carot tail přijímat potravu a její aktivita se celkově snížila. Proto jsem samici prohlédl a zjistil, že má výrazně zvětšené břišní partie těsně před kloakou. V tomto období vážila 14g. Samici jsem oddělil do karanténní nádrže a ponechal ji bez potravy. Do týdne začala vylučovat trus s podílem písku. Potravu ale stále odmítala, hledal jsem způsob umělého krmení, který by co nejšetrnější pro samiččin narušený zažívací trakt. Z dřívějších zkušeností s násilným krmením mám zkušenost, že i měkké cvrčky (s odstraněnými zadními končetinami) může tělo ještěra po dvou týdenní hladovce odmítat. Dochází poté k vyzvracení potravy nebo gekončíci vylučují nestrávené kusy hmyzu. Napadlo mě krmit převařeným hmyzem. Do vroucí vody (zhruba 1,5 dcl) byli vloženi 3 cvrčci bez zadních nohou a jedna nymfa švába, těsně po svleku. Po 2 minutách jsem převařený hmyz rozmačkal pomocí vidličky v keramické misce. Takový hmyz má velmi hustou konzistenci proto jej ředím zbylým vývarem (vychlazeným) z vařeného hmyzu. Řídkou kaši vložím do injekce (inzulinka), kterou upravím tak, že z ní odstraním celou přední stěnu, kde je uchycena jehla. Vznikne nám tak otevřený válec s pístem. Průměr slabé injekce je ideální pro vložení do tlamky gekončíka. Následné krmení vypadá tak, že gekončici otevřu tlamku a vložím do ní upravenou injekci, pomalým stlačováním pístu tlačím potravu přímo do hltanu. Krmení jsem opakoval každý den. Během dvou dnů začala samice sama vylučovat dobře strávenou potravu. Po týdnu umělého krmení jsem pokusně gekončiči předložil měkkou nymfu švába, těsně po svleku. Po švábovi přímo skočila a pozřela ho, krmení jsem dvakrát opakoval a čekal, jak bude samice defekovat. Trus byl v pořádku a tak jsem začal krmit normálním způsobem jako ostatní mladé gekončíky a to obden 2-3 kusy švába (Blaberus giganteus) nebo cvrčka (Gryllus assimilis) vše přiměřené velikosti. Po týdnu se samice vrátila ke své původní spolubydlící.
Chov probíhal bez problémů až do 2. 3. 2008. Tento den proběhlo pravidelné vážení všech jedinců v chovu. Tato samice vykázala váhu 49g, což znamenalo přírůstek váhy o 8g během 17 dnů. Pro srovnání stejně veliký jedince Eublepharis macularius přibral během této doby pouze 3g. Znepokojen jsem samici důkladně prohlédl a zjistil, že má výrazné vychýlení střeva na levé boční straně před zadními nohami. Ihned byla samice umístěna do karanténní nádrže. Zajímavé je, že měla stále tendence ulovit potravu, kterou jsem jí předložil, raději jsem ale od krmení upustil, protože stále ještě nevylučovala trus. Boule na levé straně se nezmenšovala, ale tukové zásoby v ocase ubývali a ocásek se ztenčoval. Po třech dnech samice stále nedefekovala. Proto jsem se začal zajímat o možné řešení problému. Východiskem bylo podat samici klystýr. Bohužel žádné zkušenosti s touto praktikou nemám. Ale i tak mi nezbývalo nic jiného než se o to pokusit. Prvním pokusem bylo pouze samici masírovat břicho pod vlažnou tekoucí vodou. Tato metoda ovšem neměla žádný výsledek. Samice se po vložení do nádrže snažila vztahy kloaky a zvednutím ocasu vyloučit trus, ale zřejmě jí v tom bránila nějaká překážka. Proto jsem nabral do injekce bez jehly horkou vodu a vstříkl celý obsah do kloaky. Část vody vytekla s obsahem rozpuštěného trusu, který byl ale jen v malém množství. Samici jsem již dále netrápil a nechal jsem jí v nádrži odpočívat po tomto stresujícím činu, který prožila. Druhý den byl v nádrži veliký kus trusu. Velmi mě to potěšilo a věřil jsem, že je samice na dobré cestě k uzdravení. Dalších 5 dní jsem podával klystýr a v malém množství krmil cvrčky bez zadních nohou. Defekace se urovnala a samice začala sama vylučovat. V trusu byla část písku, ale množství bylo stejné jako u jiných gekončíků v chovu. Samice byla chována v karanténní nádrži na novinách a tak množství písku ubývalo, až nakonec zcela z trusu vymizel. Rozhodl jsem se gekončici vrátit zpět do terária, ale vybral jsem všechen písek a nahradil jej jen novinami. Druhou samici jsem umístil k jiné skupině zvířat. Abych jí zajistil vlhký kout, vložil jsem do terária plastovou misku s vlhkým rašeliníkem. Samice poté přibírala na váze a její vylučování bylo pořádku.
Obávám se ale jisté deformace, či špatného uspořádání střev v jejím těle. Jelikož chovám více skupin gekončíků a to jak mláďat, tak dospělců, ve stejných podmínkách a u nikoho jiného jsem podobné příznaky nikdy neřešil. Podáváni vitamínů a vápníku je taktéž pro všechny stejné. Proto mě tedy jiná domněnka příčiny problematiky zadržení trusu u této samice nenapadá. Pokud ještě připustím, že obsah písku v trusu nebyl nikterak zvýšený. I přesto ale i menší obsah písku způsobuje zadržení trusu zřejmě v některém záhybu střeva, kde může být průchodnost zúžená. Následné nahromadění vypovídá o tom, proč samice po prvním klystýru defekovala trus větších rozměrů a hlavně tloušťky.